Většina lidí nedělá z výběru malého rádiopřijímače žádnou vědu. Vystačí si s návštěvou oblíbené prodejny nebo eshopu a s výběrem z aktuální nabídky. Menšině, která hledá informace na internetu by mohl být ku pomoci následující text.

S kamarádem Pavlem jsme shromáždili šest malých rádií a podrobili jsme je několika testům. Tím prvním bylo porovnání kvality zvuku při poslechu silné místní stanice. Následoval test přehrávání hudby a mluveného slova ze souborů ve formátu MP3 z paměťové karty. Posledními dva testy tvořil příjem slabší vzdálené stanice FM a příjem stanice AM. Výsledky všech uvedených testů nebyly stanoveny absolutně, ale pouze porovnáním přístrojů mezi sebou. Například u testu citlivosti příjmu slabé stanice FM se vítěznému přijímači Etón G3 podařilo hrát bez rušivých zvuků a poslední šestý přijímač Emgo 1505 W stanici téměř nedokázal zachytit.

Zleva Sonoreta, Sencor 215, Etón G3, Phillips AE2340/00, Smarton 2006, Sangean DPR 69+, Franzis, EMGO 1505W

Zleva Sonoreta, Sencor 215, Etón G3, Phillips AE2340/00, Smarton 2006, Sangean DPR 69+, Franzis, EMGO 1505W

Všechny výsledky, jsme zaznamenali jako pořadí, v němž vítěz obdržel č. 1 a úplně poslední č. 6:

Radiopřijímač Zvuk – příjem vysílání Zvuk – mp3 Citlivost FM Citlivost AM
Sencor SRD 215 B 1 1 3 nemá
Smarton 2006 5 3 5 nemá
Etón G3 2 nemá 1 1
Sangean DPR 69+ 4 nemá 2 nemá
EMGO 1505 W 2 2 6 nemá
Phillips AE 2340/00 3 nemá 4 2

Asi nikoho nepřekvapí, že přeborníkem v příjmu byl Etón G3. Jde o velmi dobře vybavený světový přijímač, který je vhodný i pro dálkový poslech. Škoda, že přístroj už zmizel z trhu. Případní zájemci se nyní musí spokojit s přijímači Tecsun PL-660 nebo Tecsun PL-880, které mají podobné vlastnosti. Sangean DPR69+ je jediným DAB přijímačem v testu. Má druhou nejlepší citlivost a poměrně příjemný neagresivní zvuk, který výborně funguje např. jako zvuková kulisa při práci. O něco lepší kvalitu zvuku nabídl přijímač Phillips AE 2340/00, který při plně otevřené tónové cloně trochu šuměl, ale přece zvládl o něco brilantnější výšky a proto byl jeho poslech příjemnější.

Další tři přijímače o nichž se nyní zmíním mají mnoho společného. Sencor SRD 215, EMGO 1505W a Smarton 2006 jsou přijímači 21. století. Nepracují na běžné tužkové baterie, ale jsou vybaveny vyměnitelnou baterií BC-05, kterou známe ze starších telefonů Nokia. Je tedy možné je nabíjet pomocí nabíječky k mobilním telefonům, jenom je nutné použít kabel s koncovkou miniUSB. Kromě příjmu FM vysílání umí přehrávat soubory ve formátu MP3 z USB disku nebo paměťové karty microSD. Mají linkový vstup pro 3.5″ jack a proto mohou posloužit jako přídavný reproduktor k vašemu smartphone. Také je možné je použít jako zvukovou kartou a reproduktor k libovolnému počítači s USB portem např. k Raspberry Pi.

Smarton 2006, Sencor 215, Emgo 1505

Smarton 2006, Sencor SRD 215, Emgo 1505 W

Dle mého mínění byl největším překvapením Sencor SRD 215. Kvalita jeho zvuku je na takto malý přístroj naprosto vynikající. Výšky jsou na svém místě a dokonce se dočkáme i náznaku basů. Přidejme k tomu průměrnou citlivost příjmu FM (3. místo), bude zřejmé, že za cenu kolem 440 Kč uživatelé obdrží překvapivě zdatný přijímač se subjektivně velmi dobrým a silným zvukem. Přístroj má ale také jednu slabinu, která jej omezuje v možnosti poslechu audioknih ve formátu MP3. Při přechodu na mezi soubory dojde k zhruba vteřinovému zeslabení a postupnému zesílení zvuku. Při poslechu hudby to vůbec nevadí, ale u audioknih rozstříhaných na mnoho malých souborů přijímač jakoby „polyká“ začátky některých slov. Stanice je možné ladit pomocí kolečka, což patří mezi výhody tohoto přístroje. Na rozdíl od něj ale nemůžeme pochválit automatické ladění. Přístroj sice vše naladí sám a uloží do předvoleb, ale jejich pořadí uživatel nijak nemůže ovlivnit.

Poměrně zajímavých výsledků dosáhl přijímač EMGO 1505 W, který má jak při přehrávání stanice rádia, tak při přehrávání souborů MP3 velmi dobrou kvalitu zvuku a začátky slov nepolyká. Jeho největší nevýhodou je krátká prutová anténa, která navíc není polohovatelná a která posouvá příjmové schopnosti přijímače na poslední místo tabulky. Další nevýhodou je stejně jako u Sencoru SRD 215 neupravitelné uložení předvoleb automatického ladění. Celkově je tedy vhodný k poslechu několika silných místních stanic FM a k poslechu „empétrojek“ všeho druhu.

Z pohledu ladění stanic se jeví být nejlepší volbou podobný přijímač Smarton 2006. Umí uložit předvolby v pořadí, jaké si přeje jeho uživatel a nepolyká začátky slov u audioknih. Ovšem kvalita jeho zvuku byla v našem testu vyhodnocena jako podprůměrná a stejně tak je k nákupu nepovzbuzující jeho předposlední místo v citlivosti příjmu. Na závěr všeho zlého je ještě nutno dodat, že má nevhodně navrženou skříňku a proto se především s vytaženou anténou rád samovolně převrací.

Všímavější čtenáři na obrázku jistě nezaznamenali šest přijímačů, ale osm. V našem přehledu chyběly přijímače Sonoreta a Franzis, které jsou postavené ze stavebnic. Dohodli jsme se s Pavlem, že je do hodnocení nezařadíme. To nám ale nebránilo je vyzkoušet. Stavebnice Franzis naladila několik silných místních stanic, ale v porovnání se všemi ostatními přijímači byla jednoznačně nejslabší. U Sonorety bylo nutné natáhnout cca. 20 m drátové antény, ale to nás nemohlo zastavit a zanedlouho se z přístroje linuly zvuky, které posluchače tak trochu přenesou do jeho roku výroby na začátku padesátých let minulého století. Na závěr nezbývá, než dodat přání příjemného poslechu.