Uskupení, které se začalo utvářet v roce 1975 kolem „věčného buřiče“ Luboše Hlavsy, vzniklo v podstatě z mládežnické skupiny na půdě sboru Bratrské jednoty baptistů v Šumperku. Tehdy si skupina říkala „Poutníci“ a hráli nejen v domovském sboru, ale také na pozvání dojížděli do vzdálenějších míst jako Olomouc, Brno, Brandýs nad Orlicí apod.

Již od roku 1975 skupina pořizovala nahrávky pro mezinárodní rozhlasovou stanici Trans Word Radio, což v té době samozřejmě bylo silně nelegální. Kupodivu představitelé šumperského baptistického sboru nesli toto riziko bez většího zaváhání.

1975a 1975b 1975c 1975d 1975e 1975f 1975g

V pozdějších letech se i díky vysílání z TWR, které tehdy bylo jedinou alternativou pro poslech náboženského programu, skupina „Poutníci“ (později „Hebron“) pomalu dostávala do širšího povědomí a začala být zvána do různých sborů BJB, CB, CČE na celém území tehdejšího Československa.

1977a 1977b 1977c 1978a

Nutno však říct, že Luboš Hlavsa nebyl v poloze tehdy klasických mládežnických písniček úplně tak „doma“. Osobně poslouchal muziku zcela jiného ražení (Pink Floyd, Rolling Stones, YES, Uriah Heep, SBB, Omega apod.), takže hledal možnosti, jak se vymanit ze zavedeného stylu a začít hudebně „svobodně dýchat“. To se podařilo už koncem sedmdesátých let ve spolupráci s multiinstrumentalistou Mirkem Vencem, který naučil Luboše „nově myslet“. Texty, které tehdy většinou psala Lubošova maminka Valentina, dostávaly v působení Mirkových improvizací zcela nové dimenze. I do nahrávek, které se pro TWR vytvářely i nadále, byly zařazeny nové artrockové skladby, které si pomalu nacházely náročnější publikum.

1979e 1979d 1979c 1979b 1979a

V roce 1980 došlo ve skupině, která již tehdy nesla název „Arcus“ ke dvěma poměrně zásadním událostem.

1980a 1980b 1980c 1980d 1981a 1982a 1982b 1982c

Jednak se Luboš oženil s Ivou Hakenovou, která byla jako sboristka nedílnou součástí existence a vývoje kapely, a jednak se podařilo natočit první ucelený hudebně-dramatický program „Contact“, který byl zároveň první ze série SPECTRUM. Tam se totiž vedle běžných (klasických) písniček poprvé objevily artrockové pokusy typu stejnojmenné úvodní skladby (Contact) a díky vkládání dramatických „mluvených“ sekvencí dostala hudba nový rozměr. To pak pokračovalo i v dalších „spectrových“ pořadech: „Chci to říct“, „Mozaika“, „Mejdan“ nebo „Více než pozemšťané“.

Od roku 1975 (Poutníci, Hebron) až do roku 1992 (skupina „Arcus“, kterou v dalších 12-ti letech prošlo 15 různých muzikantů), bylo natočeno téměř 150 skladeb, z nichž se většina zachovala dodnes, byť ve velmi špatné technické kvalitě.

Po roce 1992 natočil Luboš Hlavsa ještě dva programy pro děti „Kamínky a kameny I.“ a „Velký příběh malého chlapce (Kamínky a kameny II.)“, na kterém spolupracoval s herci Pavlem Soukupem a Pavlem Rýmským.

Jak Luboš konstatuje, nerad by uváděl jmenný seznam všech spolupracovníků, protože je téměř jisté, že by na někoho zapomněl. Od roku 1975 až do roku 1999 to byly desítky lidí, které nejrůznějším způsobem zasáhly do jeho hudební tvorby.

Vzhledem k podnikání, kterým se stala kamera a režie dokumentárních filmů (od roku 1992 až do dnes), Luboš velmi omezil další hudební aktivity, které prý plánuje až na důchod…

Je zajímavé, že v posledních letech dostává Luboš Hlavsa mnoho mailů jak od svých tehdejších posluchačů, tak i od jejich dětí, které jsou dnes již samozřejmě dospělé, a ptají se po nahrávkách starých více jak 30 let.

Tato stránka má následující pokračování.