Já měl jsem bratra rodného
dle naší máti hodného
on více vášní měl.
A jednou zrak můj u něj pad
na přístroj starší plný vnad
až na chvíli jsem oněmněl.

Stroj ten se zove Flexaret
a vyfotíš s ním celý svět.
Duch vášně do spárů mne chyt
když Flexaret jsem zřel,
jak tiše a důstojně tam stál
a tajemně hleděl v dál.

Touhou po něm jsem téměř mřel
musel jsem si ho pořídit.
Když teď zřu bolný čoček jeho svit
dumám co musel vyfotit,
v mé duši rozlévá se mír a klid
a s bratrem mohu prohlásit
ten přístroj umí potěšit…..